http://www.youtube.com/watch?v=wY3u_tj6UBQ
Současná situace v Evropě možná připomíná období v Československu v roce 1989*. Chce se tomu věřit a to i přes to, že to někomu může připomínat spíš Evropu před rokem 1933. Podobnost je tak veliká, až to vypadá jako Déjà vu.
Tehdy první světovou válkou zadlužené evropské ekonomiky také nedokázaly čelit světové hospodářské krizi. Díky neschopnosti vládnoucích elit se ekonomická a finanční situace neustále zhoršovala. Stupňování koncentrace kapitálu rozvrat hospodářství jenom urychlovalo. Všechno to pak vyústilo do masové nezaměstnanosti, do rozčarování z nefunkční demokracie, do rozšíření nacionalistických vášní, do zášti vůči cizincům, k všeobecnému morálnímu poklesu...
Je neuvěřitelné, s jakou lehkostí dnešní elity jdou znovu podle toho samého katastrofického scénáře. S jakou lehkostí se přehlížejí nebo překrucují kořeny dnešních problému v Evropě. Jak se hledají příčiny všude možně kolem, místo toho, aby se nejdřív každý podíval na sebe do zrcadla.
Evropa se raději maluje jako poctivá, pracovitá, vzdělaná a mírumilovná panna, která odvážně bojuje s krizí, která bojuje proti všem nešvarům včetně korupce, kterou je nutné ochránit protekcionismem. Raději než hledat vnitřní příčiny krize, hledá se vnější nepřítel.
Zarážející je také, jak se převážná část viny za dnešní problémy Evropy svaluje na politické elity. Voliči v Evropě možná trpí krátkou pamětí, když si nepamatují komu a čemu ještě před pár lety tleskali, a koho a co volili. Nejhorší na tom je, že si svou spoluúčast na tom dnešním evropském marasmu neuvědomují nebo nepřipouštějí.
Tak nevím, kam se to teď bude v Evropě ubírat. Rád bych věřil, že lidé přeci jen dostanou rozum.
*odkaz na vystoupeni Václava Klause v CNN, 4. května 2012
