Západní kultura chápe tok času a dějin lineárně. Historie je minulostí, budoucnost je neznámá. Je dost možné, že i to je příčinou toho, proč se pak v těžších časech tak často mluví o blížícím se konci světa.
Klasické čínské chápáni světa je jiné, čas je pojímán cyklicky:
Když se to, co je dole, pohne vzhůru, pohne se také to, co je nahoře směrem dolů, připraveno opět k vzestupu. I-ťing (Kniha proměn – jedno z předních klasických čínských literárnich děl) popisuje organizující obraz světa v čase metaforou draka:
“Drak, napřed ukrytý v hlubinách vod za obzorem, se objeví na polích, než náhle vyskočí a letí oblohou. Ani drak však nemůže letět věčně. Když se dostane příliš vysoko, a stane se příliš arogantní, je mu přeseknuta šíje, aby opět klesnul do vodních hlubin. “ (1)
19. a 20. století bylo na jedné straně období úpadku Číny, na straně druhé to bylo období dynamického rozvoje Západního světa. Pomocí metafory z "I-ťing" bychom to mohli popsat asi takhle:
Čínský drak(2), po dlouhém letu na obloze, se dostal příliš vysoko a stal se příliš arogantním a zároveň slabým. Proto mu byla přeseknuta šíje, aby opět klesnul do vodních hlubin. Ve stejné době západní draci (draci Evropy a USA), kteří byli dlouho skryti v hlubinách, se najednou objevili na polích, náhle vyskočili a začali odvážně létat oblohou. Situace se po uplynutí téměř dvou století začala měnit. Vypadá to jako opakování předešlého dějství. Rozdíl je jenom v tom, že draci si na začátku 21. století své role vyměnili.
Tohle cyklické chápání času vybízí člověka brát minulost jako klíč k pochopení budoucnosti. V 19. století Čína ignorovala průmyslovou revoluci a vzestup evropských mocností. Než by na to adekvátně reagovala, raději snila svůj sladký sen o věčné říši. Tahle chyba se jí ovšem stala osudnou. Přinesla dobu výrazného úpadku, která trvala déle než jedno století.
Dnes by se možná dalo říct, že Evropa je v podobné situaci jako Čína před zhruba 150 lety. Měla by si velice dobře rozmyslet, jak dlouho bude snít svůj sladký evropský sen. Jedno je jisté, čím dřív se z toho snu probere, tím méně to bude bolet.
(1) Edward L. Shaughnessy v knize “Země nebeského draka”, publ. Duncan Baird, Londýn, 2000
(2) Draka je v tomhle případě nutné chápat pozitivně. V Asii symbolizuje pozitivní energii, schopnosti, sílu, moc a štěstí. Je zároveň i symbolem Číny.
Jin Jang není chápán jako koncept protichůdnych síl, ale jako koncept doplňujících se protikladů, ve smyslu hledání rovnováhy.
Zdroj: Wikipedia
